Asi šedesátka takovýchto nechtěných kočiček žije na několika místech v podhorském Jablonci, v Rokytnici nad Jizerou, ve Vysokém nad Jizerou, v Harrachově. Hrstka dobrovolníků se jim snaží zajišťovat pravidelný přísun potravy, což ale zvlášť v zimě není jednoduché. Nejprve je potřeba odházet závěje sněhu ze stanovišť a krmných skříněk a poté rozdělit jídlo. Pokud zrovna nenapadnou dva metry sněhu, což je v zimě naprosto běžné, zůstává problém s mrazem, protože vlhké jídlo i voda velmi rychle zamrzají. Řešením je horký masový vývar, který kočičky zasytí a aspoň trochu rozehřeje, základem však musí být kvalitní výživné granule. Ty jsou zachumlaným kočičkám k dispozici celý den, a jen díky nim tak mohou přežít krušnou zimu. 

Na počátku celého jejich smutného příběhu většinou bývá jedna vyhozená nebo nechtěná kočka. Toulá se tak dlouho, až si najde místečko s možností bezpečného úkrytu a nějaké té potravy a jak jí příroda velí, přivede zde na svět svá koťátka. Tak se postupně vytváří kolonie opuštěných kočičích kožíšků. Tyto kočičky jsou plaché a bojí se lidí, velmi špatně se ochočují a začleňují do lidské společnosti jako běžní kočičí mazlíčci. 

Největší pomocí pro takové kočičí duše je nechat je v klidu dožít na jejich stanovištích, zajistit zde kastrační program, aby se nadále nemnožily, snažit se je v rámci možností léčit, ale v prvé řadě jim poskytnout dostatek kvalitní stravy. Plaché kočky tráví venku 24 hodin po celý rok. V parném létě, kdy je jim docela dobře, ale také v těžkých zimních měsících, neustále jsou vystavovány nepřízni počasí a stresu v obavě o svůj život ze strany zlých lidí nebo psů.